Tady a teď

Možná se budu opakovat s některými myšlenkami, jako v tomto článku, ale to nevadí. Fascinuje mě to.

Probíráme s dětmi nyní v katechezích Dobrého Pastýře podobenství. Podobenství, která vyprávěl Pán Ježíš učedníkům, lidem, protože se ho často ptali na Boží království. Kde je? Jak vypadá...? Mluvil v příbězích, v hádankách. Neřekl jim "naplno", jak to je. Proč? Možná proto, že by to oni (i my) svým rozumem neunesli, nepochopili, nepobrali. Anebo jednoduše proto, že chtěl, aby nad tím vším lidé přemýšleli, co to znamená, rozjímali nad tím. To, co nám Ježíš o Božím království řekl, to úplně stačí. Teď už se jen hlouběji ponořovat do Jeho slov. Je krásné, že Pán Ježíš používal k přirovnání věci, které denně vídáme, používáme (např. semínko, strom, kvas...). Pán Ježíš použil v podobenství semínko, nejmenší semínko, které znal...

... Ještě jiné podobenství jim předložil: „Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zasel na svém poli; 

je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.“ Mt 13,31-32

Psaly jsme si s kamarádkou, která také vede katecheze. Psala mi, že vlastně neví, jak na některé otázky z této katecheze odpovědět. Jak to teda má předávat dětem, když sama neví, co by odpověděla... Měla jsem to před pár roky zrovna tak, a musím se nad tím zamýšlet pořád a pořád, i nyní, když jsme tuto katechezi měli s dětmi. 

Proč Pán Ježíš přirovnával Boží království k nejmenšímu semínku na světě?

Co nám chtěl říct o Božím království?

Kde tedy je to Boží království?

Je Boží království tak malé jako to semínko? Ale Bůh je přece velký...

Co nám tím chtěl říct?

Od jiné kamarádky, která též dělá s dětmi katecheze jsem dostala skutečné semínko hořčice z Izraele, je tak maličké...

Hořčičné semínko je tak malililinkaté, úplné nic, takový prach.. Menší jak makové semínko... Nenápadné, tiché. A vyroste z něj obří strom, kde můžou hnízdit ptáci...

Tím, jak od dob apoštolů, uvěřilo víc a víc lidí, i tím roste... Je domovem pro všechny lidi, národy...

Království nebeské bylo nenápadné jako to semínko maličkaté, ale jednoho dne z něj vyroste pořádný STROM.

...Království nebeské je jako hořčičné zrno...

Boží království je všude...

Je u nás v srdci, tam roste...

Je v nebi...

Je všude tam, kde roste láska...

Pán Ježíš řekl: "..Neboť Boží království je mezi vámi..." Lk 17

Těch možných odpovědí je tolik...

A katecheta má hledat odpovědi i s dětmi... 

Nemá jim to hned objasnit, dát jim jednu odpověď. Je to o tom, aby samy hledaly, přemýšlely... 

Nemusejí na to přijít hned... 

"Hledejte, a naleznete..." Mt 7

Připadá mi, že když člověk předkládá takové otázky Ježíši v modlitbě, že potom v textu evangelia vidí víc, a hlouběji...

Zaujalo mě, že roste i tím, když někdo zemře a dojde do nebe, i tak roste.

Roste i každým skutkem, každou přítomnou chvílí, kterou dáme Ježíši.

Boží království je MOC vzácné a KRÁSNÉ jako perla a poklad.

V katechezi o semínku pro starší děti, jsem rozložila časovou pásku dějin Božího království (několikametrová stuha) přes celou místnost. Začátek stuhy jsem dala do Bible v modlitebním koutku. K začátku stuhy děti položily šipku STVOŘENÍ. Pár cm od konce jsme dali šipku VYKOUPENÍ, a potom je tam druhá menší páska, značící PARUSII, kdy bude Bůh všechno ve všem. K Písmu, k šipce STVOŘENÍ jsem položila v ozdobné krabičce to malinké semínko, a na konec pásky k parusii jsem dala obrázek vysokého stromu, ve kterém hnízdí ptáci.

Přišlo mi moc zajímavé to takto vidět v souvislostech....

Přijde mi moc zajímavé, jak Pán Ježíš učil lidi, učedníky v těch podobenstvích, příbězích, hádankách... 

Řekl jim: „Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, je to všecko hádankou, aby ‚hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.‘“ Mk 4,11-12

Zamýšleli jsme se s kamarádkou jak se dnes učí děti ve škole, výuka probíhá tak, že jim pan učitel všecko vysvětlí, ukáže, a děti se to pak musí naučit nazpaměť, píšou test, je zkoušení. Kdo znáte metody Marie Montessori, ta dbala na to, aby si na děti na věci přicházely samy a přemýšlely o nich. Jen jim dala k dispozici materiál k práci. Když si na něco člověk přijde sám, tak to víc vezme za své, líp si to zapamatuje, dá to práci.. Moc se mi líbí, když v katechezi o podobenství o Dobrém Pastýři, děti samy přijdou na to, že ony jsou ty ovečky. Hluboce se jim to vryje do srdce, a cítí se přijatí a milovaní.

Sama jsem zvyklejší na to, že mi někdo něco řekne, přečtu si to, než na to, abych si na věci přicházela sama. To mi jde těžko.

Stěžejní mi taky přijde před čtením Písma prosba k Duchu svatému o světlo, abychom tomu správně porozuměli. Jinak můžeme něco číst stále dokola, a nic. Ale s modlitbou, nás může "rozsekat" již první věta, co si v evangeliu přečteme, když nám dojde, CO se tam vlastně píše.... a jak moc se to týká NÁS samotných. Jít do hloubky... Strávit to.. vracet se k tomu a rozjímat nad tím. Vepsat si to do srdce. Hledejte a naleznete.... Tahle slova platí pro mě, pro Tebe...

Napadlo mě takové přirovnání. Když jsem oblékala dvouletou dceru do kombinézy.. Můžu ji oblíkat klidně až do pěti let.. ale když ji to naučím, jak na to, a ať to zkusí sama, když bude hledat jak na to přijít... Bude mít radost, že jí to jde, že je samostatná... Stejně tak s Písmem... Bůh po nás chce, abychom porozuměli... chápali... 

Pokud Boží království roste, pokud je to království i v našem srdci, roste tam taky, roste naše víra, láska, naděje... To je krása.

A přitom to nezávisí na nás... Jako je v tom jiném podobenství - 

"Dále řekl: „S Božím královstvím je to tak, jako když člověk zaseje semeno do země; ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak." Mk 4,26-27 

Ať člověk spí či bdí, semeno VZCHÁZÍ A ROSTE, on ani neví jak...

Boží království jako skrytý poklad, jako nádherná perla, kterou stojí za to, HLEDAT a prodat všecko co mám a získat ji... Koupit pole...

V modlitbě Otče náš, se modlíme: PŘIJĎ KRÁLOVSTVÍ TVÉ...

S dětma se moc rádi večer modlíme: ... 

"Neboť Tvé je království, i moc i sláva navěky. Amen."

V pátek jsem si prohlížela naše svatební album. Na první stránce máme vypsaný text: 

1 Kor 13

...Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; 

až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. 

... Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska. 

Bohu díky!