převzato z http://vanoce.vira.cz/

Dost bylo Vánoc!

Maria porodila svého syna,
a položila do jeslí,
protože v zájezdním útulku pro ně nebylo místo. (LK 2,1)



Vánoce všude!

Vánoce v televizi, na ulicích, na pracovišti, na limonádách. Člověk se málem bojí otevřít sardinky... Hlasatelé v televizi se tváří "svátečně", z mnohých stran zaznívá, že normální je prožívat vánoční pohodu. Sentiment teče proudem.


Honba za "idylou" Vánoc

Honba za "idylou" Vánoc přináší své hořké plody. Nervy se napínají. Stres, uštvanost a nervozita dostávají navrch. "Rodinné svátky" jitří bolest lidí z rozpadlých rodin, lidí opuštěných, lidí nezakotvených. Na vlně Vánoc se vozí obchodníci, politici, zloději... Podoba dnešních Vánoc se tak stává karikaturou Vánoc původních.


Co jsou ale Vánoce doopravdy?

Vánoce hlásají dobrou zprávu, že Bůh se v Ježíši solidarizoval s lidmi. Nenarodil se do žádné idyly. Mocný Bůh přišel jako bezmocné dítě. Bohatý Bůh přebýval v jeslích ve chlévě. To vše proto, abychom uvěřili, že je "Bůh s námi", že s námi má dobré úmysly, že nám rozumí, a že nás má rád...

Tento Bůh má dobré úmysly i s Tebou,
záleží mu na Tobě, rozumí Ti a má Tě rád.
Neboj se! On chce být "Bůh s tebou"
v radostech i starostech, v idyle i v neidyle...

Se svolením zpracováno podle knihy: Ve víru víry
Redakčně upraveno