Tady a teď

Minulou sobotu byl supr den. Moje sestra vymyslela plán - dámskou jízdu. Chtěly jsme překvapit naši společnou kamarádku (maminku tří malinkých dětí a čtvrtého na cestě), která měla ten týden narozeniny. Vymyslely jsme, že ji vyzvedneme a pak už si sama rozhodne, co bude dál. Domluvily jsme to dopředu tajně s jejím manželem (zda něco nemají o víkendu v plánu a zda by pohlídal všechny děti - říkal, že není problém). Den předtím jsme vymýšlely, co by se všechno dalo podniknout.. Sestra říkala, že kamarádka toužila po nějaké duchovní obnově, ale všude že je obsazeno. Napadlo mě, že jsem někde četla, že je jednodenní obnova s Katkou Lachmanovou, ve městě kousek od nás. Tak jsem to honem vyhledala a shodoval se den D se dnem obnovy. Náhoda?

Opravdu jsem se na ten den těšila. Takto ve třech, bez dětí jsme dlooouho nikde nebyly. Byly jsme trochu nervózní, jak zareaguje, přece jen šlo o sobotu ráno, kdy si třeba člověk rád déle pospí, nebo třeba zauklízí :-). Zazvonily jsme před půl osmou ráno. Hned se ozvaly radostné hlásky dětí a po otevření dveří nás čekal velmi udivený výraz naší kamarádky. A sestra jí povídá: "Tak jsme si pro Tebe přijely, dneska máš volňáska." Opravdu to nečekala, její manžel se jen pousmíval a přikyvoval, že jako fakt. Právě se chystal jít nakoupit s dětmi, a ona se opravdu chystala na úklid. Odběhla se nachystat a po krátkém loučení jsme už všechny tři seděly v autě a vymýšlely co podnikneme. Navrhly jsme jí tu obnovu, ale nechali jsme to na ní - že ji klidně někde vyložíme u lesa a může být sama, nebo kavárnu, pizzerii, piknik, výlet, pouť, bazén, saunu (opravdu jsme měly sbalené i ručníky a plavky:-)...

Nejvíc se jí ale líbil nápad s obnovou a tak jsme vyrazili.

Měly jsme ještě chvíli čas, ale po celém městě nebyla ani jedna přívětivá otevřená kavárna, ani cukrárna, tak jsme chodily po náměstí a vychutnávaly si jarní sluníčko, ticho a klid. Kamarádka byla moc ráda, tak nám děkovala. A my jsme byly taky rády... Mně se moc líbilo, že nakonec opravdu spojíme to volno i s tou duchovní obnovou. Osvěžit ducha i tělo. 

Před kostelem nás uviděla nějaká paní a udiveně na nás koukala, jestli jsme sestry, že jsme si hrozně moc podobné. Stává se nám to často, neb máme všechny tři brýle, a ještě si nás pletou s kamarádčinou sestrou. 

Obnova byla na téma:

Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život.

(Přísloví 4,23)

a tak přidávám pár slov z obnovy, která byla velmi trefná a místy hodně vtipná.

Paní Lachmanová začala slovy z Písma:

Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.  Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl.  (Zj 3,17)

Že si člověk často třeba řekne, že už všechno zná, slyšel... a přitom nevíme, že jsme ubozí, bědní a nuzní, slepí a nazí...

Především střez... : Je tam to slovo přede-VŠÍM. Má to být naše top priorita, střežit a chránit své srdce. Čistotu srdce.

Mít srdce jako Ježíš, toužit po Bohu.

"Buď vůle Tvá" - nemáme to říkat nějak trpitelsky... 

V jistém překladu Panna Maria řekla andělovi: "Kéž se mi stane podle Tvého slova." Je tam to slovo: kéž.

Láska je spojená s vůlí.

Bůh nás stvořil tak, abychom s ním byli schopni žít v partnerském vztahu.

"Stvořil nás o málo nižší než anděle.

„Co je člověk, že na něj pamatuješ,

co je lidský tvor, že tě zajímá?

málo nižším než anděly jsi jej stvořil,

slávou a ctí jsi korunoval jej,

k jeho nohám jsi složil vše.“

Jarní zahrádka - trhat plevel pravidelně, a když je malý, pak to jde rychle - není to taková námaha, jako když to necháme zarůst, a ty kořeny plevele už nejdou ven. Duch svatý si nás vede.

Je to jak když jsme v zatuchlé místnosti a někdo přijde a řekne nám, že si máme vyvětrat - že je tu jak v opičárně - ale my o tom nevíme, když jsme v tom (hříchu), že je v místnosti smrad a zatuchlost.

Pak je to vidět ve tváři, ve slovech, když žiju s Bohem.

Ze srdce může být vycházet smrt, nenávist.

Paní Lachmanová když byla ve Francii měla na pokoji zacpané umyvadlo, neodtékala voda, šla tedy najít zvon a snažila se to vyčistit, vytekl do umyvadla smradlavý hnus a nepovedlo se jí to.

Při křtu jsme dostali Ducha svatého, nesmazatelné znamení, to nám nikdo nevymaže, ale je jakoby zamčený, když ho odmítám, a na trůně jsem já ne On. Ze srdce má vycházet život, požehnání. 
Když hřích - vychází ze mě to bahno jak z toho umyvadla, vychází sice i ta voda, Duch svatý, ale nejde pít.

Duchovní nemoci srdce

Srdce kamenné- Ezechiel 36,26: A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. 

Celý naše srdce není kamenný, ale je tam sem tam nějaká zatvrdlina a už to nefunguje jak má.

TUČNÉ SRDCE

- je tupé na Boží věci, "mě to nezajímá, dám si flákotu, pustím si telku.."

Ale lidský život je vzácný.

Paní Lachmanová se ráda prochází po hřbitově - že jsou tam konečně rozumní lidé - kteří už ví, jak to všechno je.

My nevidíme dobře.

-máme pomíjivé problémy, jsme rozčarovaní kvůli zbytečnostem, zprávy nás bombardují - duchovní smog - máme se napít duchovní vody života, když ne - naše srdce tuční.

Duch světa - ovzduší jako by Bůh nebyl, když si zapnu televizi, pak se mi nejde modlit. Je škoda čas prošustrovat.

Ale naopak třeba při procházce na horách jde modlitba úplně sama.

Jednou byla u kamarádky a ta měla hodiny, kde rafičky netikaly, ale jen ta vteřinovka jela v kuse.. Bylo tam vidět jak čas utíká rychle.

Čas ubíhá do života lepšího, my se tu ale zabydlujeme jako bychom tu měli být navěky.

Pornografie. Někdo říká: mě to nic nedělá, nikomu neubližuju, ale: zamořuje mi to srdce, projeví se to ve vztazích.

Zbavit se toho, konečně může naše duše dýchat.

Silván z Atosu - říkal, že: svátost smíření je větší zázrak než při vzkříšení mrtvých.

další nemoc: PLNÉ SRDCE hořkosti a zloby

Když nás někdo zraní, to není moje vina. Ale když dovolím hořkost - hnisá to a pak je otrava krve v celém duchovním organismu. Máme jakoby zaflákaný brejle, vidíme vše černě. Všichni jsou divný, jen já jsem v pořádku - jedu jakoby v protisměru.

ROZERVANÝ NEKLIDNÝ SRDCE

Je toho moc. Jako rozbouřená studánka, neumí zrcadlit Boha tak dobře.

Jak se dostane zas pod vládu Boha. Nastane pokoj.

Jsme zděšení - co je to za život.

ZAPLÁCANÝ SRDCE BANALITAMI

- hry, pc, internet, videa

Zaplácanost, ubavíme se až k smrti. Co nejvíc dáváme zábavě čas - ale neosvěží mě to. Zabíjím čas, žádná minuta nebude ale dvakrát.

Čas plyne jak ošatky - ošatky naplnit dobrem - odplouvají - plynou!! Nejde to napravit - buď jsou naplněný svinstvem nebo dobrem. sv. Šarbel

Slzy pokání - Pán sám pak ty ošatky naplní ovocem - Nějaký člověk, který promarnil vzácný čas - třičtvrtě života - Bůh to obrátí v dobro - pak ten člověk žije ve vděčnosti k Božímu milosrdenství. 
 

Umřít musíme všichni. Strach ze smrti je zbytečný. Ale zkusit čas naplnit dobrem.

Je jedno jestli z nás za pět minut bude mastný flek (nějaká sestra se bála války), nebo jestli budeme mít slavný pohřeb.

Čistá voda naším srdcem jen protýká, ale lidský srdce - znečištěné - co z něj vychází vadí - poraženectví, urážky to je to co nás znečištuje.

Jakubův list:

Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les! 

Ale dál to pokračuje: "Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky. Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj." Jak 3,17

Existuje moudrost shůry, která je pokojná, ochotná dát se přesvědčit... Důležitá je pokora. Poznáváme jen z části a jednou se budeme divit.

Někdo si myslí že je víc než papež, jsem obrácenější, svatější, existují dokonce skupiny modlící se za obrácení papeže, modlit se za někoho - "on je ten chudák", ta modlitba smrdí. Ten člověk si nechce nechat pomoct, protože jeho modlitba smrdí pýchou.

Za svůj názor máme zodpovědnost. Když stojí socha svobody, naproti by měla stát socha zodpovědnosti.

Mám zodpovědnost za to, co do sebe saju, a co vysílám.

Moudrost shora působí moudrost. Moudrost zespoda působí svár.

Nechat se vést Duchem svatým, nesnažit se zachránit se sami.
 

Pak následovala adorace, a možnost svátosti smíření, kterou naše kamarádka využila. Je to trochu můj srdcový kostel, protože jsem se tam před cca deseti lety chodila modlívat v ne zrovna lehkém období... Tak jsem Pánu ze srdce děkovala, jak si mě vede a jak mě neustále tolik obdarovává...

Na druhou část přednášky jsme tam už nebyly. Vyrazily jsme najít pizzerii, ale to se nám nepovedlo, protože snad všechny pizzerie a kavárny byly na ten den zarezervované pro soukromou společnost, tak jsme si daly oběd, a pochvalovaly si a vychutnávaly si, že nemusíme nikoho nikde hlídat, krmit, dávat vyčůrat:-). Maminky pochopí... Vedle nás si tedy sedla rodina s uplakaným kojenečkem.

Pak jsme si udělaly vycházku v zámeckém parku a povídaly jsme a povídaly, a vzpomínaly (známe se od plenek)...

Bylo to tak pěkné dopoledne, že ještě teď z něj máme radost.

Bohu VELKÉ díky za ty dary!!

Moudré slovo na závěr (z krásné novény ke sv. manželům Martinovým), slovy sv. Zélie (maminky sv. Terezie z Lisieux):

"Na cestě zla i na cestě dobra je těžký jenom první krok, potom tě bude unášet proud."