Nedávno jsem dočetla knížku Pasáčci z Fatimy.  Je to moc krásná knížka se svědectvím tří malých pasáčků, kterým se zjevovala Panna Maria ve Fatimě v Portugalsku. Letos slavíme sto let od prvního zjevení.

V jednom ze zjevení P. Maria řekla dětem tajemství (které potom v klášteře pod poslušností sepsala s. Lucie.)

úryvek zde:

"Po dvou částech, které jsem již vyložila, jsme uviděli po levici Naší Paní, trochu výše, anděla s ohnivým mečem v levé ruce; jiskřil a vyšlehovaly z něho plameny, které jako by měly zapálit svět; avšak vyhasínaly, jakmile se dotkly záře, která vycházela z pravé ruky Naší Paní směrem k němu: anděl ukázal pravou rukou na zem a silným hlasem řekl: Pokání! Pokání! Pokání! V oslnivém světle, kterým je Bůh, jsme viděli „podobně, jako když se lidé vidí v zrcadle, kolem kterého procházejí“, bíle oblečeného biskupa, „vytušili jsme, že je to Svatý otec“. Další různí biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice vystupovali na strmou horu, na jejímž vrcholku byl velký kříž z hrubých kmenů, jako korkového dubu s kůrou; dříve než se Svatý otec dospěl, procházel velkým polorozbořeným městem, rozechvělý, kolísavým krokem, zkroušený bolestí a trýzní se modlil za duše mrtvol, které na cestě potkával; když došel na vrchol hory a padl na kolena u paty velkého kříže, byl zabit skupinou vojáků, kteří na něho vystřelili několik ran z pušek, několik šípů; stejně tak zemřeli jeden za druhým ostatní biskupové i kněží, řeholníci, řeholnice a různé světské osoby, muži i ženy různých tříd a postavení. Pod dvěma rameny kříže stáli dva andělé, každý s křišťálovou nádobou v ruce, zachycovali krev mučedníků a zalévali jí duše, které se přibližovaly k Bohu.

Tuy. 3. ledna 1944“

 

Kdyby někoho zajímalo víc, tak tu: http://www.cm-fatima.cz/historie-fatimy

Často když si na to vzpomenu - mě moc zaujalo - jak anděl řekl: "Pokání! Pokání! Pokání!"

 

A pak to začlo-bombardování slovy Písma při mé osobní modlitbě....

Mt 11, 21 :

  • Tehdy počal kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutků, že nečinila pokání:
  • 21Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání.
  • 22Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu nežli vám.

"Běda ti, Aničko, kdyby se nevěřícím byly dály takové mocné skutky jako u Tebe, dávno by se ti lidé oblékli v žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání.... "

 V modlitbě jsem se do toho tedy "zakousla" a studovala, co to tedy znamená-slovo pokání...

 

Na Wikipedii je to pěkně shrnuté:). https://cs.wikipedia.org/wiki/Pok%C3%A1n%C3%AD

"Pokání je v běžné řeči i v náboženském významu symbolická činnost, kterou člověk dává najevo, že pochybil, a snaží se své viny zbavit. V křesťanském pojetí znamená výraz lítosti, vnitřního obrácení k Bohu a PROMĚNY dosavadního života."

Napsala jsem si ho velkým písmem do sešitu- a k němu šipky-

LÍTOST

SVÁTOST SMÍŘENÍ

UPŘÍMNOST

ROZHODNUTÍ K HŘÍCHU SE NEVRÁTIT

NÁPRAVA, POLEPŠENÍ

PŮST

ALMUŽNY

MODLITBY

 

Obrácení-výraz lítosti, PROMĚNA DOSAVADNÍHO ŽIVOTA.

Kajícník = poní = kát se...

Hřích je největší zlo, urážíme tím Boha.

 

Ten den jsem se připravovala ke svátosti smíření-sepsala jsem si všechno, co mě napadlo... a k tomu pak-opak toho-a i nápady-jak to udělat a těm hříchům předcházet....

Zaujalo mě i slovo-DOKONALÁ a nedokonalá LÍTOST.  Tento článek to pěkně vystihuje: https://papo.signaly.cz/1003/dokonala-litost-a-laska

 

Včera jsem byla na návštěvě u bratrovy přítelkyně, která se připravuje na svátost křtu. Ukazovala mi knížku, podle které jedou s panem farářem na přípravě- Katolický katechismus-Život z víry. Pěkně shrnuté s otázkami. Zrak mi padl na tato slova z Lukášova evangelia 15:

Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.

http://www.biblenet.cz/b/Luke/15

 

Tak v nebi bude větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad těmi, kteří si myslí, že pokání nepotřebují. Často mě při slově pokání napadlo, že to je-trpělivé snášení nepříjemností v životě ... ale ... bude v tom víc.

Večer jsem si četla půl hodiny Písmo, chtěla jsem získat plnomocný odpustek. A jak jsem začla číst- uviděla jsem toto: Lk-13 1-5 

  • Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí.
  • 2On jim na to řekl: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět?
  • 3Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete.
  • 4Nebo myslíte, že oněch osmnáct, na které padla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma?
  • 5Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“
  • 6Potom jim pověděl toto podobenství: „Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl.
  • 7Řekl vinaři: ‚Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?‘
  • 8On mu odpověděl: ‚Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím.
  • 9Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit.‘“

Je to prostě mazec- všude to slovo vidím, a tak cítím, že bych s tím měla něco dělat....

 

Často teď rozjímám i nad stromem, nad tím, že máme nést plody... Nad tím, jak na křížové cestě Ježíš ženám říká, ať nepláčí nad ním, ale nad svými syny, že když vidí, co se děje s živým stromem, co teprve se suchými.....

 

Včera poslední věta, kterou jsem při půlhodině s Písmem přečetla byla tato:

Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.

Nijak jsem to neplánovala.... mám Písmo rozečtené na více místech, a nevěděla jsem, že je ta věta v Lukášově evangeliu (ještě u té bráchovy přítelkyně-jsem si chtěla potom doma najít-kde se to píše-v kterém evangeliu a přečíst si souvislosti.. Úplně mě zamrazilo...

Náhoda?

 

Jak vnímáte Ježíšovu výzvu:

činit pokání vy?